EVROPSKÉ A NÁRODNÍ DOKUMENTY

Implementace Strategie Reformy

22. 03. 2016 | Zasedá Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, na kterém předkládá Mgr. Lenka Ptáčková Melicharová, MBA členka VVZPO, náměstkyně ministra zdravotnictví Zprávu o postupu prací na implementaci Strategie reformy psychiatrické péče.

Akční plán č.3 – Duševní zdraví

2015 | Ministerstvo zdravotnictví České republiky vydává Akční plán č. 3: Duševní zdraví.  Akční plán Duševní zdraví koresponduje s apelem definovaným v originální verzi strategického rámce Health 2020 publikovaného Světovou zdravotnickou organizací a vyplývá z již vypracované a schválené národní Strategie reformy psychiatrické péče (Ministerstvo zdravotnictví, 2013).
Tato strategie si klade za svůj globální cíl zvýšit kvalitu života duševně nemocných osob, a to prostřednictvím preventivních aktivit (primární, sekundární a terciární prevence), které významným způsobem napomohou k včasnému záchytu projevů duševních nemocí, dále pak systematickým vybudováním sítě komunitního pilíře péče (tzv. Center duševního zdraví), které skrze multidisciplinární tým budou poskytovat zdravotně-sociální intervence duševně nemocným v jejich přirozeném prostředí. Mezi další systémové aktivity je možné zařadit nové a inovované typy péče (rozšířené ambulance, stacionáře apod.).
Další komponentou je rozvoj akutních oddělení psychiatrické péče ve všeobecných nemocnicích a destigmatizační a edukační aktivity, které z výše naznačeným procesem úzce souvisí a navzájem se podmiňují.
Na tranzitní fázi budou alokovány finanční zdroje z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v celkové výši cca 1,8 mld. Kč, a to konkrétně z Operačního programu zaměstnanost a z Integrovaného regionálního operačního programu.
Implementační fáze probíhá od roku 2014 (tvorba nutných standardů a metodik), přičemž od roku 2015 budou pilotovány nové a inovované služby. Implementace tohoto akčního plánu je plánována do roku 2020, resp. 2023 (v souladu s programovým obdobím EU 2014-2020).

Zdraví 2020 – Národní strategie

2014 | Ministerstvo zdravotnictví České republiky vydává dokument Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Tato strategie je založena na principech programu Světové zdravotnické organizace „Zdraví 2020“, který klade důraz na zlepšení zdraví a životní pohody obyvatel, snížení nerovností v oblasti zdraví a posílení role veřejného zdravotnictví. Cílem je vytvořit udržitelný zdravotní systém, založený na kvalitě, dostupnosti a principu rovnocenného postavení lidí, jako partnerů při dosahování lepšího zdraví pro všechny.

 

 

Strategie reformy psychiatrické péče

8. října 2013 | Ministerstvo zdravotnictví ČR vydává 1. verzi Strategie reformy psychiatrické péče. Strategie reaguje na současný rigidní systém institucionální psychiatrické péče v ČR, který má těžiště v materiálně a technicky zastaralých psychiatrických nemocnicích/léčebnách,
jejichž dostupnost není v mnoha regionech optimální. V ČR je zřejmá absence
služeb v přirozeném prostředí pacienta a nízká míra koordinace jednotlivých
složek péče. MZČR chce implementací Strategie odstranit deficity zmiňované
mezinárodními organizacemi (zejména WHO), a tím zajistit plné uplatnění lidských
práv všech duševně nemocných.
Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším možném výkladu.

Evropský akční plán duševního zdraví

16.-19. září 2013 | Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace schválila v Çeşme Izmir v Turecku Evropský akční plán duševního zdraví. Tento dokument odpovídá čtyřem hlavním rámcům evropské politiky v oblasti zdraví a pohody Zdraví 2020 a přímo přispívá k její implementaci.
Zdraví 2020 je rámec evropské politiky v oblasti zdraví. Jeho cílem je podporovat vládní i občanské aktivity směřující k významnému zlepšení zdraví a pohody populace, snížení zdravotních problémů, posílení zdraví občanů a zajištění systémů orientovaných na člověka, které jsou efektivní, udržitelné a kvalitní.
Politika je založena na analýzách a ´připomínkována lidmi se zkušeností s onemocněním. Podporuje investice do zdraví a vytváření společností, pro které má zdraví hodnotu. Přijímá názor, že ze dobrého zdraví profituje celá společnost. Dobré zdraví je zásadní pro ekonomický a sociální rozvoj a podporuje ozdravení ekonomiky.
Poskytuje politikům vizi, strategii, definici priorit a a škálu doporučení, která fungují pro zlepšování zdraví, definuje zdravotní problémy a zdůrazňuje potřebu zdraví dalších generací.
Zdraví 2020 je produktem rozsáhlého dvouletého procesu spolupráce napříč Evropou i mimo ní. Strategie byla přijata na 62. zasedání Regionálního evropského výboru Světové zdravotnické organizace v září 2012.

1. revize Koncepce oboru psychiatrie

2008 | Psychiatrická společnost ČLS J.E.P. provedla 1. revizi Koncepce oboru psychiatrieKoncepce oboru psychiatrie poskytuje podklad pro politická rozhodování, která by měla vést k nezbytnému zlepšení systému psychiatrické péče v České republice.
Revize je periodickou aktualizací „Koncepce oboru psychiatrie“ (KOP), která byla přijata na sjezdu Psychiatrické společnosti ve Špindlerově Mlýně v roce 2000 a Vědeckou radou Ministerstva zdravotnictví ČR v roce 2002.
Cílem revize (R-KOP) je vyhodnocení stávající sítě psychiatrických služeb a stanovení potřeb jejich dalšího rozvoje. V komplexu psychiatrických služeb definovat služby zdravotnické a služby sociální.

Evropská rezoluce pro duševní zdraví a pohodu

12.-13. června 2008 | Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace pořádala v Bruselu Evropskou konferenci Společně za duševního zdraví a pohodu, kde přijala Evropskou rezoluci pro duševní zdraví a pohodu, která poukazuje na důležitost a nutnost péče o duševní zdraví a pohodu občanů v členských státech Evropské unie.

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením

13. prosince 2006 | Valným shromážděním OSN byla přijata Úmluva o právech osob se zdravotním postižením  a její Opční protokol. K podpisu byla otevřena 30. března 2007 a vstoupila v platnost 3. května 2008, tj. 30 dnů poté, co byla uložena její dvacátá ratifikační listina.
Ke dni 16. května 2010 podepsalo Úmluvu celkem 148 států (90 Opční protokol) a
ratifikovalo jí 100 států (61 Opční protokol).
V Evropě (státy Rady Evropy) ratifikovalo Úmluvu 26 států, z toho 17 států Evropské
unie. S výjimkou Arménie, Dánska, České republiky, Moldávie, Rumunska a Turecka
ratifikovaly všechny také Opční protokol. Jedná se o Arménii, Ázerbajdžán, Bosnu a
Hercegovinu, Černou Horu, Chorvatsko, Moldávii, San Marino, Srbsko, Turecko a
Ukrajinu, v rámci EU je to Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Litva,
Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko,
Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.
Úmluvu 23. prosince 2010 ratifikovala také Evropská unie.
Česká republika Úmluvu podepsala mezi prvními signatáři dne 30. března 2007.

Akční plán duševního zdraví pro Evropu

12.-15. ledna 2005 | Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace pořádala v Helsinkách Evropskou konferenci ministrů k otázkám duševního zdraví, na které přijala dokument Akční plán duševního zdraví pro Evropu – Čelit výzvám, nalézat řešení.
Tento akční plán podpořili ministři zdravotnictví členských států v Evropském regionu SZO ve své Deklaraci duševního zdraví pro Evropu. Postavili se za jeho realizaci v souladu s potřebami a zdroji každé ze zemí.

Výzva byla formulována tak, že v průběhu příštích pěti až deseti let se mají připravit, realizovat a vyhodnotit politické koncepce a legislativa, jež pomohou vyvíjet aktivity duševního zdraví, schopné zlepšit pocit zdraví a duševní pohody v celé populaci a začlenit do společnosti jako funkceschopné jedince s psychickými problémy.

Prioritami příštího desetiletí jsou tyto kroky:
i. živit povědomí důležitosti pocitu duševní pohody;
ii. kolektivně řešit stigmatizaci, diskriminaci a nerovnost, a zmocnit a podpořit jedince s psychickými problémy a jejich rodiny, aby se aktivně zapojili do tohoto procesu;
iii. navrhnout a zavést komplexní, integrované a výkonné systémy duševního zdraví, zahrnující podporu, prevenci, léčbu a rehabilitaci, péči a rekonvalescenci;
iv. řešit potřebu kvalifikovaných pracovních sil, efektivních ve všech těchto oblastech;
v. uznat zkušenosti a poznatky uživatelů služby a opatrovníků jako platformu pro plánování a rozvoj služeb.

Tento Akční plán navrhl způsoby a prostředky přípravy, zavedení a zpevnění komplexních politických koncepcí duševního zdraví v zemích Evropského regionu SZO, vyžadující kroky v dokumentu uvedených 12 oblastech. Jednotlivé země měly promítnout tyto politické koncepce do svých vlastních strategií a plánů duševního zdraví, aby určily, co konkrétně v pěti a deseti letech nastane.