U příležitosti Světového dne duševního zdraví vydává nejprestižnější medicínský časopis The Lancet obsáhlou studii věnovanou stigmatizaci a diskriminaci v oblasti duševního zdraví. Doporučení jsou výsledkem spolupráce desítek lidí se zkušeností, výzkumníků a dalších specialistů. Na takzvané Lancet Commission (dále jen komise) se významně podíleli také čeští odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. Článek je zde.

The post Stigma je horší než samotné duševní onemocnění appeared first on Platforma pro trasformaci.

Asociace komunitních služeb a FOKUS ČR zastřešují 45 organizací, které poskytují komunitní sociální a zdravotní služby cíleně osobám s duševním onemocněním. Za rok 2019 poskytly tyto organizace své služby okolo 15 000 osobám. Od samého počátku v roce 1990 (FOKUS), resp. 1997 (AKS) se obě organizace zabývají změnou systému psychiatrické péče v ČR. V souladu s moderními zahraničními trendy vycházejícími z transformací psychiatrické péče ve Velké Británii, Itálii, Nizozemí, usilují o deinstitucionalizaci a posílení významu komunitní sociální a zdravotní péče.

Jako zástupci většiny organizací, které na území ČR poskytují sociální a v některých případech i zdravotní služby v oblasti duševního zdraví a také dlouhodobí stakeholdeři celého procesu reformy psychiatrické péče zásadním způsobem nesouhlasíme se Stanoviskem k deinstitucionalizaci, vydaným APSS ČR, NRZP ČR a RS ČR.

Stanovisko je podle našeho názoru postavené na falešném „realismu“, jak odborném, tak ekonomickém. Prakticky se zaměřuje jen na negativa a rizika. Pozitivní efekty pro uživatele pomíjí. Dlouhodobě hospitalizovaní lidé jsou označováni za „produkty hospitalismu“ a je nepřímo naznačováno, že jim už vlastně není pomoci (a zcela absurdně je konstatováno, že sami o změnu ani neusilují). Případně je proces, který by umožnil jejich odchod z psychiatrických nemocnic a léčeben do přirozeného prostředí, redukován na potřeby vzniku dalších kapacit institucionální péče, tedy zejm. domovů se zvláštním režimem. Zde se plně projevuje původní a stále dominantní zaměření APSS na oblast poskytování pobytových – tedy vysoce institucionálních služeb. Velmi často se jedná o velkokapacitní zařízení a deinstitucionalizace ohrožuje podstatu jejich i celé APSS.

Je zde také evidentní nedostatečná znalost potřeb lidí s duševním onemocněním (obdobně jako v zákoně o sociálních službách) a neochota zabývat se celkovou změnou systému, která by vedla ke zlepšení kvality jejich životů tak, jako tomu bylo v zahraničí – viz např. studie deinstitucionalizace v USA (až 62 let sledování).

Stanovisko navíc prohlubuje stigmatizaci lidí s duševním onemocněním, neboť se snaží vzbudit dojem, že poskytováním péče v běžném prostředí by mohlo dojít „k ohrožení vstřícného a lidského přístupu v sociálních službách na úkor represivně direktivního přístupu“. Jinými slovy, že lidé s duševním onemocněním v zásadě nejsou schopni samostatného života a vyžadují zejména kontrolu a dohled a nikoliv lidský a partnerský přístup.

Argumentace vysokou nákladovostí komunitní péče je dle našeho názoru zcela zavádějící. Např. v analýze, kterou si nechalo zpracovat MZd ČR, je uvedeno, že: „Lůžka pro následnou a dlouhodobou hospitalizaci tedy odeberou více než polovinu standardně alokovaných zdrojů.“. Navíc nemalá část těchto prostředků je vynaložena na úhradu nákladů spojených s technickým zajištěním provozu (prádelna, stravovna, výtopna, správa nemovitého majetku apod.). Toto považujeme za neefektivní nakládání s veřejnými prostředky. Naopak jejich využití na úhradu nákladů odborného personálu komunitních sociálně zdravotních služeb by mělo zcela jistě větší přínos pro samotné uživatele služeb (stejně tak, jako přesun kvalifikovaného personálu).

Vyzýváme proto prezidenta APSS, jako jednoho ze signatářů uvedeného stanoviska, aby odstoupil z míst člena Odborné rady pro odbornou garanci Strategie reformy psychiatrické péče i člena Rady vlády pro duševní zdraví, neboť postoje vyjádřené ve vydaném stanovisku nekorespondují s cíli reformy péče o duševní zdraví, odporují přijatému Akčnímu plánu pro duševní zdraví v ČR na 2020-2030 a snaží se blokovat proces, který by vedl ke zlepšení dostupnosti zdravotní a sociální péče a tím i kvality života lidí s duševním onemocněním. Domníváme se, že jako člen uvedených klíčových orgánů by neměl být s celkovou koncepcí a směřováním v takto zásadním rozporu.

Naším prohlášením se též připojujeme k vyjádření Jednoty pro deinstitucionalizaci, které je zveřejněné na jejich webových stránkách – www.jdicz.eu.

Originální text podepsaného stanoviska je ke stažení zde.

The post Stanovisko AKS a FOKUS appeared first on Platforma pro trasformaci.

Prohlášení Platformy leden 2017

The post Prohlášení Platformy – leden 2017 appeared first on Platforma pro trasformaci.

Dokument Deinstitucionalizace od kolegy Pfeiffera považuejeme za velmi výstižný.

The post Definice pojmu DEINSTITUCIONALIZACE appeared first on Platforma pro trasformaci.

Stanovisko Platformy listopad 2015

The post Stanovisko Platformy ke stavu reformy – listopad 2015 appeared first on Platforma pro trasformaci.

Přečtěte si Platforma_dopis_premierovi_cerven_2015

The post Dopis premiérovi – červen 2015 appeared first on Platforma pro trasformaci.

Podropnosti naleznete ve stanovisko-platformy-zari-2014

The post Stanovisko Platformy – září 2014 appeared first on Platforma pro trasformaci.